Dříve z porodnice? Klokánkování nejen pro nedonošené děti

Podle přednášky Sarah Gregston konané v rámci European Babywearing Conference, červen 2015 (http://www.babywearingconference.co.uk)

Metoda klokaní mateřské péče původně vznikla jako nouzové řešení. Na konci sedmdesátých let minulého století v Kolumbii přemýšleli, jak snížit znepokojivě vysokou úmrtnost nedonošených dětí. Nákladnou péči včetně pobytu v inkubátoru nahradili umístěním stabilizovaného novorozence na hruď matky, která dítě přirozeně zahřívá a podle potřeby krmí.

Klokánkování i pro „západ“

Tato metoda se osvědčila a úspěšně rozšířila zejména v rozvojových zemích, kde lékaři většinou nemají k dispozici špičkové vybavení, vhodné hygienické zázemí a často ani dostatek lůžek. Poslední výzkumy ale ukazují, že má co nabídnout i matkám, které rodí ve špičkově vybavených nemocnicích západního světa.

„Deset procent všech porodů v Británii jsou předčasné porody, což ročně představuje asi 80 000 dětí. A pouhá třetina z nich ve skutečnosti musí jít na novorozenecké nemocniční jednotky,“ upozorňuje porodní asistentka a konzultantka Sarah Gregston, která působí v nemocnici v městečku Maidstone v anglickém hrabství Kent a patří mezi propagátory klokánkování._MG_8400

Když se tímto tématem začala v roce 2011 zabývat, šokovalo ji, že dvě třetiny předčasně narozených dětí sice zůstávaly na pokoji se svými matkami, ale prakticky žádné zařízení matkám neumožňovalo praktikovat klokaní péči i mimo novorozenecká oddělení. A to přes to, že tato metoda má prokazatelně pozitivní vliv na matku i dítě.

Lék na izolaci

„Neuvědomila jsem si to až do chvíle, kdy za mnou přišlo několik našich porodních asistentek, které se obávaly, že matky jsou na jednolůžkových pokojích izolované a netvoří malé komunity, v nichž by si vzájemně pomáhaly. Ptali se mě, zda by jim bylo možné poskytnout nějaké šátky pro děti, aby mohly chodit po nemocnici a okolí a navzájem se seznamovat. Pomyslela jsem si, že je to prostě báječný nápad,“ vzpomíná Sarah Gregston.

A tak vznikl nový koncept poporodní péče, který v Británii neměl obdoby. Aby se ale mohl úspěšně šířit dále, bylo nutné vědecky prokázat jeho přínosy. Proto se přišla na řadu studie porovnávající 107 malých či předčasně narozených miminek, jejichž matky byly podporovány, aby jim dopřávaly co nejvíce fyzického kontaktu; a 107 dalších novorozeňat, jimž matky poskytovaly běžnou péči bez důrazu na intenzivní fyzický kontakt.

„Soustředili jsme se zejména na délku pobytu v nemocnici. Věděli jsme, že je to relativně snadno dostupný výsledek. Důležité ale bylo i čistě pragmatické hledisko – pokud klokaní metoda funguje, manažeři takovou změnu podpoří, protože ušetří peníze,“ popisovala Sarah Gregston.

Prokázané přínosy

Výzkumníci sledovali kojení, spokojenost rodičů, ale i zda při praktikování klokaní péče může dojít k nějaké újmě. Výsledky byly velmi dobré stejně jako ohlasy rodičů, kteří díky klokánkování rychle získali sebedůvěru. Kromě matek byli kontaktem s dětmi nadšení i otcové, kteří si ho opravdu užívali.

„Klíčové zjištění bylo, že děti, které byly v klokaní péči, odcházely domů o celých 24 hodin dříve. Samozřejmě jsme brali v úvahu porodní váhu, týden těhotenství matky, kdy bylo dítě narozeno, a váhu, s níž dítě opouštělo nemocnici,“ konstatovala výzkumnice. Děti, kterým byla dopřán tento typ péče, byly také klidnější a vyrovnanější.

I když se část personálu nemocnice ke klokánkování zpočátku stavěla skepticky, praxe ukázala, že tato metoda má prokazatelné pozitivní výsledky. Speciálně vyvinuté šátky KangaWrap vhodné i pro matky zotavující se po císařském řezu nyní používá 15 zařízení.

 

12047149_10153633716339544_5038746291880920055_n

Vyšší IQ

Další oblast, na kterou se výzkumníci zaměřili, byl vliv intenzivního fyzického kontaktu na donošená miminka. „Dlouho jsem uvažovala, jak můžeme zaujmout odborníky ve zdravotnictví a službách a přimět je zabývat se touto metodou. Klíčová jsou dvě slova – vývoj mozku. Blízký fyzický kontakt s miminkem a klokaní péče totiž zvyšují IQ. Existuje již několik studií, které na to začínají poukazovat,“ zdůrazňuje Sarah Gregston.

Zásadní je podle ní šířit povědomí o přínosech klokaní péče a blízkého fyzického kontaktu, aby se postupně staly běžnou praxí. Zdravotníci by měli najít i bezpečný způsob, jak v případě císařského řezu umožnit ženě a dítěti první kontakt už na operačním sále, což momentálně v drtivé většině případů není dovoleno.

„Když zvážíme, že 26 % žen ve Spojeném království rodí císařským řezem, tak 26 % miminek a dětí strádá tím, že nemají možnost blízkého fyzického kontaktu přímo na sále,“ ilustruje Sarah Gregston, která na toto téma zacílila další ze svých výzkumů.

 

Vliv na kojení

Klíčovým se v tomto případě stalo kojení, protože nejen zlepšuje zdraví, ale pro zdravotnický systém také představuje možnost, jak ušetřit prostředky vydané na péči. V této souvislosti je alarmující, že 30 % žen, které si samy zvolily porod císařským řezem a rozhodly se kojit, muselo přestat kojit během 40 hodin, protože to pro ně bylo velmi obtížné.

„Proto jsme se soustředili na to, jaký vliv má klokaní péče na kojení u žen, které rodily císařským řezem. Připravili jsme operační sály pro osm žen zapojených do pokusu tak, aby mohly být se svým děťátkem co nejdříve po porodu. Přišli jsme na to, že počet žen, které výhradně kojily, vzrostl, ale nebylo jich tolik, aby toto zvýšení bylo statisticky významné v poměru k počtu žen, které se účastnily studie,“ líčí Sarah Gregston.

Výsledky studie podle ní pravděpodobně zkreslil fakt, že matky z kontrolní skupiny, které nedostaly speciální nosítko, aby mohly být se svými dětmi v intenzivním fyzickém kontaktu, byly velmi zklamané a chtěly si tento způsob péče také vyzkoušet. Se svými dětmi proto byly více v kontaktu i bez použití pomůcek. Naopak řadě žen nosítko nevyhovovalo a novorozencům se věnovaly i bez něj.

 

Přesvědčivé výsledky

„Jedna z nejvíce pozitivních věcí, která se stala v souvislosti s celou studií je, že se blízký fyzický kontakt s miminkem ihned po porodu přímo na operačním sále stal normálním a naši zaměstnanci už ho nevnímají jako problém,“ těší výzkumnici.

Upozorňuje ale, že i v tak moderním zařízení, jakým je nemocnice v Maidstone, musela často čelit nedůvěře ze strany lékařů i dalšího zdravotnického personálu. Důležité je podle ní vytrvale šířit povědomí o výhodách klokánkování i blízkého fyzického kontaktu matky a dítěte, aby se podobně vstřícný přístup stal běžným i v ostatních nemocnicích ve Spojeném království.

Sarah12-150x150
Sarah Gregson

Pro mluví řada pozitiv – snížení novorozenecké úmrtnosti, vážných infekcí, různých onemocnění i rizika podchlazení. Klokánkované děti rostou rychleji, lépe prospívají a nemusí se svými matkami zůstávat dlouho v péči odborníků. Blízký fyzický kontakt navíc přirozeně podporuje kojení a umožňuje navázat velmi intenzivní vztah mezi matkou a dítětem.

Sarah Gregson
* Porodní asistentka a konzultantka
* Působí v nemocnici v anglickém městečku Maidstone a Tunbridge Wells NHS Trust
* Zabývá se využitím klokaní péče a poporodního kontaktu „kůže na kůži“ nejen v britských nemocnicích
* na tato témata provedla několik studií

Další články

Komentáře

Zatím tu nic není... Ale můžete být první! :)
Přidat komentář

Související články

6 důvodů proč oddálit první koupel miminka

Existuje mnoho důvodů proč zvážit koupání miminka v prvních hodinách nebo dokonce dnech po porodu.  Mnoho nemocnic se zdá mít naléhavou potřebu dítě koupat v prvních hodinách po narození. Jako […]

Dánský model: Proč přibrat otce do hry

Podle přednášky doktora Henrika Norholta konané v rámci European Babywearing Conference, červen 2015 (http://www.babywearingconference.co.uk) Kdo si hraje, nezlobí. Ale tušili jste, že otcové aktivně trávící čas se svými dětmi mohou nastartovat […]

Kontaktní rodičovství stručně

Kontaktní rodičovství je velmi intuitivní rodičovství, kdy rodiče vnímají své dítě a respektují jeho povahu a potřeby a citlivě na ně reagují. Věříme, že pro děti je zdravé a naplňující, […]